Larpaři

V minulém díle jsem experimentoval s CMYK barvami a hrál jsem si s krásnou Miou Wallace.

A než jsem si rozmyslel, co dál, oslovil mě Larpař Šimon s tím, jestli bychom nevyrobili pro něj a jeho kamarády trička s logem.

No jasně, proč ne?

A úplně nejlepší bude, když to z velké části vyrobí Šíma sám, protože o to větší radost z toho bude mít. A navíc, když se něco nepodaří, mám to na koho svést.

Šíma vypracoval grafický návrh, já jsem ho doupravil na řezání.

Mojí noční můrou byl soutisk v erbu – po malém fiasku s Pulp Fiction jsem se trochu bál, že bude každá půlka erbu někde jinde. Pokračovat ve čtení „Larpaři“

Jaroslav Rudiš – Noční chodci

Rád čtu. Na goodreads se můžete mrknout na můj čtenářský deník.

Po knížce Českej rap je tu další knížka, kterou jsem koupil Štěpánovi k Vánocům s tím, že si ji přečtu taky.

Od Rudiše jsem četl Nebe pod Berlínem, to bylo fajn. Ale Konec punku v Helsinkách už se mi moc nelíbil.

Winterbergovu poslední cestu asi nedám, do něčeho tak obsáhlého se mi nechce.

Ale komiks Nachtgestallten, v českém překladu Noční chodci, to bych mohl zvládnout.

A jo, zvládnul jsem to lehce. Pokračovat ve čtení „Jaroslav Rudiš – Noční chodci“

Českej rap

Rád čtu. Na goodreads se můžete mrknout na můj čtenářský deník.

rapu jsem se dostal přes Štěpána.

Když odjel na školu, začalo se mi trochu stýskat po hudbě, kterou jsem díky němu dříve chtě nechtě pasivně konzumoval. 

A tak jsem začal na vlastní pěst trochu pronikat do tohoto, pro mě dříve nepochopitelného hudebního žánru.

Nebudu tady hodnotit rap jako takový, ale knížku, kterou jsem pořídil Štěpánovi k Vánocům s postranním úmyslem, že si ji sám přečtu.

Je to prvotina Ladislava Poety Zemana, pracujícího na Radiu Spin

Je to pořádná bichle. 

Tvoří ji rozhovory s  úspěšnými českými rapery. Tady by samozřejmě mohla hned přijít námitka, že těch raperů je u nás hafo a knížka určitě není kompletní. Pokračovat ve čtení „Českej rap“

Projekt Pulp Fiction a rychlá změna plánu

Pustil jsem se do dalšího projektíku – chtěl jsem si vyzkoušet, jak věrně dokážu vyřezat a připravit šablonu na síto.

Tak jsem si vystříhal ležící Miu Wallace (neboli herečku Umu Thurman) z Pulp Fiction

Zároveň jsem chtěl vidět, jak se mi podaří soutisk, jestli dokážu k sobě jednotlivá síta pěkně zlícovat. A tak jsem navrhnul dva barevné čtverce na pozadí. 

Vyrobil jsem si síto s postavou, na síta se čtverci jsem neměl několik dnů čas.

I když jsem měl už na sítu pistoli, rozhodnul jsem se, že jí na triko nedám. Asi nějaký zachvat pacifismu. Prostě jsem ji na sítu přelepil.

Mezi tím jsem ale objednal CMYK barvy a chtěl jsem je otestovat. 

Takže změna plánu a místo dvou lícujících čtverců jsem udělal průniky kruhů.

Chtěl jsem vidět, jak barvy vypadají samy o sobě a potom i v průniku. Na rozdíl od klasických barev mají při přetisku vytvářet nové barvy jako třeba když barvy mícháte. U klasických barev překryje vrchní barva tu spodní.

Bylo mi jasné, že se možná vytvoří nějaká barva, která se nebude k obrázku hodit, ale to mě neodradilo. 

Tisknul jsem na nátělník, který jsme od někoho dostali. Byl nový a trochu mě překvapilo, že měl drobné díry už po vybalení 🙁 Pokračovat ve čtení „Projekt Pulp Fiction a rychlá změna plánu“

Petr Stančík – Pravomil


Rád čtu. Na goodreads se můžete mrknout na můj čtenářský deník.
Kdo nezná, lze řadit podle různých kritérií – data přidání, počtu hvězdiček, které jsem tomu dal atd….

Petr Stančík je pro mě takové trochu zjevení na české literární scéně.
A sice v tom smyslu, že někteří spisovatelé těžko hledají inspiraci a jejich fantazie se drží až moc při zemi. Petr Stančík má opačný problém. 

Někdy svoji fantazii a vypravěčství neukočíruje.

Nápady rozhazuje plnými hrstmi, ale někdy se mu to rozjede.

To byl třeba případ Mlýnu na mumie. Neskutečné nápady a vtípky, fantazie, super. Ale tak někde ve dvou třetinách se příběh utrhnul ze řetězu.

Lépe zvládnutá mi přišla jeho knížka Pérák. Tady byl daný jasný tvar a Stančík neuletěl.

Sice nebyl příběh až tak prošpikovaný nápady jako Mlýn na mumie, ale mě to vyhovovalo víc.

A jak to je s Pravomilem?

Stančík se nechal inspirovat skutečnou postavou Pravomila Raichla

Je ale jasné, že se v Pravomilovi nedržel jen ověřených faktů. Pokračovat ve čtení „Petr Stančík – Pravomil“