Krystyna Wanatowiczová – Nezval. Básník a jeho syn

Rád čtu. Na goodreads se můžete mrknout na můj čtenářský deník.

V anketě Lidových novin, která samozřejmě není nijak super reprezentativní, ale lze v ní nalézt zajímavé tipy na knížky, se často opakovala kniha Nezval. Básník a jeho syn.

Slyšel jsem i jeden podcast, kde autorka o knížce docela zajímavě hovořila.

Před Vánoci jsem si do seznamu knížek, které bych rád dostal, tuhle knížku připsal.

A i když nebylo asi vůbec lehké knížku sehnat, nakonec jsem ji pod stromečkem opravdu našel.

No, není to zrovna útlá knížka. Jak jsem někde četl, váží více než 1,5 kg. Velkou část tvoří seznam zdrojů, písmenka jsou větší a je tam i dost obrázků 😊

Ne, vážně. Četlo se to poměrně pěkně.

O Nezvalovi jsem toho mnoho nevěděl. Na střední jsme ho měli určitě k maturitě, ale kdo by si to pamatoval. V té době mě to vůbec nezajímalo a Nezval byl jen jednou z položek, kterou se budu muset nazpaměť naučit.

Knížka samotná je psána zajímavě. Nezval byl bezesporu zajímavý člověk, ať už pozitivně, nebo negativně. Ale tady je lepší si to přečíst z knížky. Dozvíme se tedy zajímavé věci z jeho soukromého i „pracovního života“. V knížce je i dost ukázek z jeho tvorby. Nakonec jsem si tedy na popud četby i něco od něj přečetl – 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida a Manon Lescaut. (Manon se mi líbila víc, ty balady mě moc nechytly. Nechápu, proč tehdy způsobily takový poprask. Ale byla jiná doba…).

Knížka není jen o Nezvalovi, ale závěrečná část je věnována i jeho synovi Robertovi. Měl jsem trochu strach, jestli to nebude takový navařenec k Nezvalovu příběhu, ale ne. Působilo to organicky.

Po přečtení se v mém oblíbeném podcastu Kverulanti tato knížka rozebírala. Nechce se mi dohledávat jména diskutujících, ale bylo to hodně zajímavé. Názory byly úplně protichůdné. Po zážitku z četby jsem se skoro ve všem přikláněl k diskutujícímu, který knížku chválil.

Jedna věc se mi tam také moc nezdála – to uznávám jako argument druhého diskutujícího. Takové dohadování, co si asi někdo myslel, nebo jak se asi někdo cítil. Knížka by se mi líbila i bez těchto spekulací.

Za mě tedy knížka zajímavá a jsem rád, že jsem si ji přečetl. Na druhou stranu jsem tam nezažil takový ten moment, kdy jsem byl překvapený a kdy mě to čtení pěkně chytilo jako třeba u Jana Nováka v jeho knížce o Milanu Kunderovi (ta knížka měla zase jiné problémy).

Na goodreads.com jsem tomu dal 4 hvězdy z 5.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *