Než jsem se rozhodl stát králem instapoezie, měl jsem s touhle platformou minimální zkušenost.
Krátce o tom:
Kdysi jsem se na instagramu zaregistroval a sledoval fotografie ohromných ruských šedivých sídlišť.
Možná se ptáte, co to je za úchylku.
Nevím. Mě to sledování té šedi a socialistických staveb nějak uklidňovalo. Postupně jsem si přidal i další státy s nevzhlednými sídlišti a byl jsem ještě klidnější.
Nikdy jsem ale nic nepublikoval, nezajímalo mě, jak to celé funguje.
Měl jsem dokonce i několik followerů, kteří, bůh ví proč, sledovali, jak nic nezveřejňuju a nesdílím.
Po pár týdnech jsem pak na instagram zapomněl a nijak mi nechyběl, žil jsem dál i bez socialistických sídlišť.
Proč jsem teda proboha na ten Instagram zase lezl a proč jsem neskončil u slam poetry se dozvíte v dalším příspěvku