Rád čtu. Na goodreads se můžete mrknout na můj čtenářský deník.
Z podcastu Kverulanti jsem se dozvěděl o knížce Vyhoření od Petra Šestáka
.
Co mě mimo jiné zaujalo, byla forma knihy – je to pamflet. A co to vlastně je ten pamflet? Ve škole jsme to asi kdysi měli, ale…
Kverulanti ani nijak hluboce nekverulovali a z toho jsem si vyvodil, že by to mohla být zajímavá kniha.
Klik, klik na kosmas.cz a e-book je ve čtečce.
Je to příběh kurýra, který ve městě na kole rozváží jídlo.
A bojuje s auty a v nich sedícími lidmi. A bojuje i sám se sebou.
Je tam trochu milostná zápletka (ale opravdu jen trochu), je tam ekologie (taky trochu). Ale všechno tak nějak pěkně načato a dál nerozpitvováváno. Což se mi líbilo. Proč by mělo být všechno nějak rozvedeno a polopatě naservírované?
Ani jedna z postav nebyla úplně kladná, autor nás netlačí do toho abychom s někým nebo s nějakými myšlenkami sympatizovali.
Není úplně jasné, co je dobré, co špatné. Nevím, jestli mám hlavnímu hrdinovi fandit, jestli autor knížky fandí kolům ve městě nebo ne, jaký vztah má k automobilismu.
A to je dobře – názor si můžu udělat sám.
Byla to zatím druhá knížka v „du“ formě, kterou jsem v životě četl (první byla Dějiny světla od Jana Němce).
Zvyknul jsem si na to hned, líbilo se mi to.
Při projíždění městem vede hlavní hrdina takový svůj monolog v hlavě. A musím uznat, že některé postřehy se mi hodně líbily – třeba o Muskově autě vyslaném do vesmíru.
Za mě tedy povedená kniha.
V Kverulantech všichni mluvili v superlativech o Šestákově první knížce Kontinuita parku – určitě neodolám a dám si ji taky.