Rozhodl jsem se proniknout do tajů instapoezie – zaregistroval jsem se na instagramu a od té doby se pokouším prosadit jako instabásník neboli instapoeta.
Na instagramu mě najdete tady
V prvním příspěvku jsme se podívali na šedá socialistická sídliště a na to, jak jsem na Instagram zapomněl a nijak mi nechyběl.
Ve druhém článku vysvětluju, proč jsem nešel do slam poetry.
Třetí příspěvek je o instapoezii všeobecně
Ve čtvrtém příspěvku jsem hledal pseudonym
Jak je to se Slováky u Instapoezie jsem psal minule
Mohl bych tvrdit, že mě nezajímá, kolik mám followerů, nebo že mi je fuk, kolika lidem se básnička líbila. Ale není to pravda.
Stejně jako pekaře zajímá, kolik prodá rohlíků, jako zajímá herce, jestli mu lidi tleskají nebo pískají, i mě zajímá, jestli se někomu moje tvorba líbí.
Zároveň by ale nemělo být cílem sbírat jak blázen followery nebo se snažit zavděčit kvůli lajkům a tvořit něco, co se mně samotnému ani nelíbí.
Bylo mi jasné, že to nefunguje tak, že začnu z nuly, nebudu nikoho sledovat a hned budu mít stovky a tisíce fanoušků.
To ani není můj cíl. Od začátku jsem se chtěl zapojit do komunity, sledovat ostatní, komunikovat…. Pokračovat ve čtení „Followeři“
