Už před delší dobou jsem na bazoši koupil několik desítek použitých sít na sítotisk.
Byla v nich sice napnutá síťovina, ale na sítech byla ještě emulze a místy napatlaná barva.
Už když jsem síta kupoval, nevylučoval jsem možnost, že napnu novou síťovinu. Předpokládal jsem, že se to i tak vyplatí.
U jednoho síta jsem se pokusil emulzi odstranit a barvu vymýt, ale moc mi to nešlo.
Tak jsem si raději objednal síťovinu a pustil se do práce.
Síťovinu jsem si objednal přes aliexpress a vysvětlím proč.
Preferuju české zboží a Číňani jsou pro mě poslední štace. Tady mě k tomu dokoplo to, že z obchodu, kde jsem si kupoval nějaké těrky, jsem si chtěl objednat i síťovinu (menší kus už jsem tam před pár měsíci pokusně objednal), která by ale na počet sít, co mám, vyšla dost draze.
V nějaké diskuzi jsem četl, jak si někdo objednával síťovinu přes aliexpress. A když jsem se tam díval, abych si porovnal ceny, nabízel mi aliexpress i kontextové zboží a mimo jiné i těrky, které byly kromě ceny k nerozeznání od těch, co jsem si koupil z toho českého e-shopu. Bylo mi tedy jasné, že pokud bych si objednal síťovinu tam, bylo by to stejné zboží jako z Číny, jen násobně dražší.
Z prvních dvou starých sít jsem pokusně vytrhal síťovinu, vytahal sponky, pokud byla někde na rámu ještě lepkavá barva, odstranil jsem ji a rám začistil.
Za pomocí manželky jsme pak tato dvě síta napnuli.
Jeden večer jsem pak věnoval odstraňování síťoviny a čištění všech dalších sít a pak už na mě čekalo napínání.
Protože jsem měl napnout ještě asi 25 sít, chtěl jsem si vyrobit nějaký přípravek, kterým bych napínání trochu zrychlil a zjednodušil. Taky jsem chtěl, abych mohl napínat sám a nemusel kvůli tomu nikoho otravovat.
V hlavě jsem už vynalézal poměrně složitá zařízení s různými převodovými mechanismy, pružinami a složitým upínáním.
A tak jsem vymyslel něco takového:
Ne – to byl jen fór. Tohle je nějaký stroj od Leonarda da Vinci. Ale v mojí hlavě vypadal ten stroj podobně.
Naštěstí na mě na instagramu shodou okolností vyskočilo krátké videíčko, kde jsem zpočátku ani nevěděl, o co jde. Jakmile mi to došlo, bylo jasno.
Vyrobil jsem si lištičku, do které jsem natloukl hřebíčky a z boku jsem připevnil úhelníčky na přitáhnutí k ponku.
Napnul jsem první čtyři síta a paráda.
Napínání supr, horší se ale ukázala sponkovačka. Prostě krám. Buď sponku nevystřelila, někdy do půlky, někdy dvě najednou. Možná není vhodná na dřevo, nevím.
Tady je krátké amatérské videíčko, jak to funguje.
Tak jsem si koupil připínáčky a bylo vyřešeno.
Všechna síta jsou napnuta. Mám radost nejen ze samotných sít, ale i z toho, že jsem se napínání naučil sám a vím jak na to.
Jen taková drobnost. Tímto způsobem jsem síťovinu nepřetahoval na druhou stanu rámu. Sice to udělalo na bocích takové bouličky, ale prakticky neznatelné a věřím, že to na tisk nebude mít žádný vliv.
Peněžně se to vyplatilo určitě. Sice jsem na tom nechal nějaký čas, ale je to skvělá zkušenost.
Mám tedy dvě hodně velká síta, potom dvacet A3 a asi deset takové netypické velikosti. 
