Pro mého kamaráda Matthiase jsem vyrobil šablonu s houbičkami a společně jsme si vytiskli tašku, kterou má ode mě jako dárek.

Ta se líbila i Štěpánovi, a tak projevil přání, jestli bych mu taky jednu tašku nepotisknul.
Měl jsem v plánu, že si jednou tímhle motivem potisknu i tričko, a tak jsem souhlasil, i když jsem věděl, že budu muset znovu vyrobit šablony na síta.
To je totiž nevýhoda tohoto způsobu výroby – po tisknutí, pokud chci vymýt síto, musím šablonu strhnout.

Měl jsem na výběr ze dvou možností. Buď použiju tři barvy, nebo trochu šablonu upravím a použiju i černou barvu. Zvítězila první varianta.

Šablony na tři síta jsem vyřezal a nalepil bez problémů.

 

A pak už jsme se Štěpánem tiskli.
Chtěl jsem potisknout asi tři tašky a tričko.
U tašek je nevýhoda, že na ně nemám desku, na kterou by se navlékly. To se ukázalo jako menší problém při tisknutí první tašky.

Aby si Štěpán tričko zasloužil, musel si ho vytisknout sám.
Protože nemá úplně cit na to, jak tlačit, propsala se barva skrz tašku.

U druhé jsme tedy do tašky vložili pečící papír (který jsme měli připravený na zažehlení barvy) a to už bylo ok.

Třetí tašku a tričko jsem potom potisknul já.

Vše se podařilo, i ta propsaná taška má něco do sebe. Alespoň mě to donutí si vyrobit desku na karusel na tisknutí tašek.
Tašky a tričko
Trochu magicky působící pečící papír

A tady je tričko – vyfotím ho ještě na Maxovi.
A mám v hlavě první příběh pro svou rubriku Mini&Max