Pavel Kosatík – Sběrná kniha: Helena Třeštíková v rozhovoru s Pavlem Kosatíkem

Rád čtu. Na goodreads se můžete mrknout na můj čtenářský deník.

Součástí názvu knihy je „v rozhovoru s Pavlem Kosatíkem“. A to opravdu sedí. Není to klasická biografie, kdy autor položí spovídanému otázku na jeden nebo dva řádky a ten pak vypráví a vypráví.

Tady je to opravdu rozhovor. Pavel Kosatík je skvělý – ví hodně ze zákulisí, má filmy nakoukané. Místo krátké otázky vede s Helenou Třeštíkovou třeba i polemiku, říká svůj názor na filmy, i když to není vždycky zrovna chvála, jeho část byla někdy i delší než odpověď paní Třeštíkové.

Helena Třeštíková odpovídá upřímně, lidsky.
Asi nejvíc mě zaujalo její líčení jejího krátkého působení na postu ministrině kultury v Topolánkově vládě. To je hodně zajímavý pohled do zákulisí – tentokrát politiky.

Pokračovat ve čtení „Pavel Kosatík – Sběrná kniha: Helena Třeštíková v rozhovoru s Pavlem Kosatíkem“

Nina Špitálníková – Svědectví o životě v KLDR a Nothing to Envy: Ordinary Lives in North Korea od Barbara Demick

Rád čtu. Na goodreads se můžete mrknout na můj čtenářský deník.

Jak se asi žije v KLDR, v té zemi Kimů a komunismu bez lidské tváře?
Je to tam opravdu tak šílené, nebo jsme obětí propagandy, a tak zlé to tam není?

O té zemi jsem toho moc nevěděl, a tak jsem se pokusil si o ní něco přečíst. (Kdysi jsem viděl film o KLDR na Jednom světě, ale ten mi život místních lidí moc nepřiblížil).

Zatím jsem si přečetl nebo spíše poslechl, dvě audioknihy – Svědectví o životě v KLDR od Niny Špitálníkové a potom ještě Nothing to Envy: Ordinary Lives in North Korea od Barbara Demick, která, jak jsem se později dozvěděl, vyšla i česky jako Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji.

Svědectví o životě v KLDR – Nina Špitálníková

Na tuhle knížku jsem měl už dlouho spadeno, hodně jsem o ní slyšel. Z určitých důvodů si nepůjčuju knížky v knihovně a snažím se nekupovat si moc papírové knížky.

Svědectví o životě v KLDR jsem našel jen v papírové formě – e-book bohužel není. Až nedávno jsem si v Pokračovat ve čtení „Nina Špitálníková – Svědectví o životě v KLDR a Nothing to Envy: Ordinary Lives in North Korea od Barbara Demick“

Petr Šesták – Vyhoření

Rád čtu. Na goodreads se můžete mrknout na můj čtenářský deník.

Z podcastu Kverulanti jsem se dozvěděl o knížce Vyhoření od Petra Šestáka
.
Co mě mimo jiné zaujalo, byla forma knihy – je to pamflet. A co to vlastně je ten pamflet? Ve škole jsme to asi kdysi měli, ale…

Kverulanti ani nijak hluboce nekverulovali a z toho jsem si vyvodil, že by to mohla být zajímavá kniha.

Klik, klik na kosmas.cz a e-book je ve čtečce. Pokračovat ve čtení „Petr Šesták – Vyhoření“

A Realy Good Day – Ayelet Waldman

Rád čtu. Na goodreads se můžete mrknout na můj čtenářský deník.

Po dlouhé době jsem porušil moje nepsané šovinistické pravidlo, kterým se řídím při výběru knížek.

Pokud je to možné, vybírám si knížky, které napsali muži. Málo kdy jsem při výběru čtiva našel kombinaci autorka – dobrá knížka, a tak se o to už moc nepokouším.

První pokus po dlouhé době byl u knížky Empusion od Olgy Tokarczuk. A bylo to hodně dobré.

A tak jsem se pustil i do opravdu dobrého dne od Ayelet Waldman.

Snažím se něco načíst o psychedelikách, zvláště o microdosingu.  Knížka The Magic Mushroom Users´ Guide od DM Tripsona byla vynikající úvod. Ta ale nepojednávala konkrétně o microdosingu, ale všeobecně o lysohlávkách. Knížka je to každopádně skvělá. Sice v ní byla i část věnovaná microdosingu, ale chtěl jsem vědět víc.

Pokračovat ve čtení „A Realy Good Day – Ayelet Waldman“

Olga Tokarczuk – Empusion

Rád čtu. Na goodreads se můžete mrknout na můj čtenářský deník.

Nevím, jestli se vám někdy stalo, že jste nedaleko od vašeho bydliště objevili zajímavé místo, o kterém jste nikdy neměli ani tušení. Mě se to stalo asi před 10 lety, kdy jsem sám pro sebe objevil za polskou hranicí město – nebo snad vesnici? Sokolowsko, které se nachází kousek za polskou hranicí a od nás je vzdálené asi 30 km.

X-krát jsem jel na kole z Meziměstí směrem na Walbřich, ale až tehdy mě napadlo odbočit u cedule se šipkou a nápisem Sokolowsko.
Když jsem tam přijel, připadal jsem si jako v jiném světě.

 

Ohromná budova připomínající snad nějaký zámek
(ve skutečnosti to bylo sanatorium), značně zchátralá.
V lese jakýsi pravoslavný kostelík.

A vedle onoho „zámečku“, tedy sanatoria, právě probíhala výstava moderního umění, což byly ohromné drátěné klece plné nějakých starých předmětů. Nějaký spolek se totiž pokouší budovu zachránit a shání peníze z různých fondů a v Sokolowsku pořádá koncerty a výstavy.

Pokračovat ve čtení „Olga Tokarczuk – Empusion“